Jos 24 | CzeCSP | STEP | Jozue pak shromáždil všechny izraelské kmeny do Šekemu a svolal starší Izraele, jeho předáky, jeho soudce a jeho správce a oni se postavili před Bohem.

Joshua 24

Obnova smlouvy v Šekemu

1 Jozue pak shromáždil všechny izraelské kmeny do Šekemu a svolal starší Izraele, jeho ^{▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499}předáky, jeho ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}soudce a jeho správce a oni se postavili ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Bohem. 2 Jozue řekl všemu lidu: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Vaši otcové pobývali odedávna na druhé straně řeky Eufratu -- Terach, otec Abrahamův a otec Náchorův -- a sloužili ^{▼▼Sd 2,11!} jiným bohům. 3 Vzal jsem vašeho otce Abrahama z druhé strany řeky ^{▼▼[tj. Eufratu]} a ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}provedl jsem jej celou kenaanskou zemí, rozmnožil jsem jeho potomstvo a dal jsem mu Izáka. 4 Izákovi jsem dal Jákoba a Ezaua. Ezauovi jsem dal pohoří Seír, aby je obsadil. Jákob a jeho synové sestoupili do Egypta. 5 Poslal jsem Mojžíše a Árona, porazil jsem Egypt tím, co jsem učinil uprostřed něj, a potom jsem vás vyvedl. 6 Když jsem vyvedl ^{▼▼6,8; Ex 13,9; Dt 4,20!} vaše otce z Egypta, přišli jste k moři a ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Egypťané vaše otce pronásledovali s vozbou a na koních k Rákosovému moři. 7 Když křičeli k Hospodinu, položil mezi tebe a Egypťany ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}temnotu, přivedl na ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}ně moře a přikryl ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}je. Vaše oči viděly, co jsem učinil v Egyptě, a mnoho dnů jste pobývali v pustině. 8 Pak jsem vás přivedl do země ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Emorejců, kteří sídlí na druhé straně Jordánu, bojovali s vámi a vydal jsem vám je do ruky, obsadili jste jejich zemi a vyhladil jsem je ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před vámi. 9 Potom povstal ⌈moábský král Balák, syn Sipórův,⌉ ^{▼▼n.: Balák, syn Sipóra, krále Moábu} bojoval proti Izraeli, poslal pro Bileáma, syna Beórova, a povolal ho, aby vás proklel. 10 Nechtěl jsem však Bileáma slyšet, a tak vám ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}stále ^{▼▼Nu 23—24} žehnal a já jsem vás vysvobodil z jeho ruky. 11 Pak jste přešli Jordán a přišli jste k Jerichu. Bojovali proti vám emorejští, perizejští, kenaanští, chetejští, girgašejští, chivejští a jebúsejští občané Jericha a já jsem vám je vydal do ruky. 12 Poslal jsem ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před vámi děs ^{▼▼n.: sršně / kožní nemoc; $; Ex 23,28; Dt 7,20} a vyhnal ^{▼▼Sd 6,9; Ž 78,55} je ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před vámi, dva emorejské krále, ^{▼▼Nu 21,23—35} nikoli vaším mečem ani vaším lukem. 13 Dal jsem vám zemi, ve které ses nenamáhal a města, která jste nestavěli, a usadili jste se v nich. Jíte z vinic a olivových hájů, ^{▼▼Dt 6,11} které jste nesázeli. 14 Nuže, bojte se Hospodina a služte mu bezúhonně a věrně. Odstraňte bohy, kterým sloužili vaši otcové za řekou a v Egyptě, a služte Hospodinu. 15 Jestliže je však ve vašich očích nežádoucí, abyste sloužili Hospodinu, vyberte si dnes, komu budete sloužit: Zda bohům, kterým sloužili vaši otcové, když byli za ^{▼▼K: v …} řekou, nebo zda bohům ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Emorejců, když sídlíte v jejich zemi. Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu.

16 Nato lid odpověděl. Řekl: Ať je to od nás vzdáleno, že bychom opustili ^{▼▼Jr 2,17; 17,13; Iz 1,28; Oz 4,10} Hospodina, abychom sloužili jiným bohům. 17 Vždyť Hospodin, náš Bůh, je ten, kdo ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}vyvedl nás a naše otce z egyptské země, z domu otroctví, ^{▼▼h.: otroků; Ex 13,3; Sd 6,8; Jr 34,13; Mi 6,4} a který učinil před ^{▼▼n.: pro} našima očima tato velká znamení a zachoval nás na celé cestě, po které jsme šli, a mezi všemi ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}národy, uprostřed nichž jsme procházeli. 18 Hospodin ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}od nás vyhnal všechny ty ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}národy a ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}⌈emorejského ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}obyvatele⌉ té země. Také my budeme sloužit Hospodinu, protože on je náš Bůh.

19 Tu řekl Jozue lidu: Nebudete schopni sloužit Hospodinu, protože on je svatý Bůh. On je žárlivý ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bůh, nesnese ^{▼▼n.: neunese} vaše přestoupení ^{▼▼Pl 1,5; Jr 5,6; Am 2,4; Mi 1,5; Př 28,13} a vaše hříchy. 20 Když opustíte ^{▼▼Dt 31,16; Sd 2,12} Hospodina a budete sloužit cizím bohům, odvrátí se a zle s vámi naloží, skoncuje s vámi i poté, co vám prokazoval dobro. 21 Ale lid řekl Jozuovi: Nikoli, vždyť budeme sloužit Hospodinu. 22 Jozue tedy řekl lidu: Jste svědky sami proti sobě, že vy jste si vybrali Hospodina, abyste mu sloužili. Oni řekli: Jsme svědky. 23 Nuže, odstraňte cizí bohy, které máte mezi ^{▼▼h.: uprostřed …} sebou, a nakloňte své srdce k Hospodinu, Bohu Izraele. 24 A lid Jozuovi ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}řekl: Hospodinu, svému Bohu, budeme sloužit a jeho hlas budeme poslouchat. 25 Jozue v onen den ^{▼▼Pozn. 72 v tabulce na str. 1499}uzavřel s lidem smlouvu a předložil mu v Šekemu ⌈ustanovení a právní⌉ ^{▼▼Dt 4,1p} nařízení. 26 Jozue pak zapsal tato slova do ^{▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499}knihy Božího zákona, vzal velký kámen a postavil ho tam pod terebint, který stojí v Hospodinově svatyni.

27 Nato Jozue řekl všemu lidu: Hle, tento kámen bude mezi námi na svědectví, ^{▼▼gramaticky též obec, ale od jiného kmene} protože on slyšel všechny řeči, které s námi Hospodin mluvil. Bude mezi vámi na svědectví, ať ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}nelžete ^{▼▼Jr 5,12} proti svému Bohu. 28 Potom Jozue lid propustil, ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každého k jeho dědictví. ^▼▼2,6

Smrt Jozua a Eleazara

I stalo se po těchto ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}událostech, že Jozue, syn Núnův, otrok ^{▼▼Dt 34,5p} Hospodinův, zemřel ve ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}věku sto deseti let. 30 A pohřbili ho na území ^{▼▼n.: hranici} jeho dědictví v Timnat–serachu, ^▼▼19,50 který je v efrajimském pohoří severně od hory Gaaše. ^{▼▼Sd 2,9} 31 Izrael sloužil Hospodinu po všechny Jozuovy dny a po všechny dny starších, kteří ⌈Jozua přežili⌉ ^{▼▼h.: kteří se dožili dnů po Jozuovi; dosl.: prodloužili dny; Sd 2,7; Dt 4,26.40; 5,33; 22,7; 30,18} a kteří znali celé Hospodinovo dílo, ^{▼▼Sd 2,7; Ž 28,5} jež vykonal pro Izrael. 32 Josefovy kosti, které ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vynesli synové Izraele z Egypta, pohřbili v Šekemu na dílu pole, který koupil Jákob od synů Chamóra, otce Šekemova, za sto kesít, ^{▼▼Gn 33,19; Jb 42,11} a ^{▼▼pro femininní podmět užito slovesa v maskulinu}dostaly se synům Josefovým do dědictví. 33 Zemřel i Eleazar, ^{▼▼14,1; Dt 10,6} syn Áronův, a pohřbili jej na návrší jeho syna Pinchasa, ^{▼▼Sd 20,28} které mu bylo dáno ^{▼▼m.; to by mělo odkazovat na syna} v efrajimském pohoří.